Zjištění stavu a demontáž

Tak jsme se tento víkend dostali k rozebírání a zjišťování stavu. První co nás udivilo bylo, že přestože byl celý stroj korozí téměř bez barvy, přesto jsme mohli všechny spoje i po více než šedesáti pěti letech rozebírat bez použití násilí. Překvapilo nás provedení nosiče který jsme nezaznamenali na žádném z dochovaných Wandererů. Jedná se pravděpodobně o dodávku z továrny neboť v zadním blatníku jsme nenašli žádné otvory pro uchycení běžně používaných nosičů, ale pouze vyztužené otvory přesně pasující pro tento náš typ.  Další překvapení nás čekalo při zjišťování původní barvy. Zbytky barev totiž signalizovaly že byl celý Wandík přetřený štětkou na jednolitou zelenou barvu. Pečlivou preparací zbytků barev jsme zjistili šokující odhalení. Původní lakování dílů bylo ve třech barevných provedeních. Rám a přední vidlice bylo v černém provedení které bylo na Wandererech používáno. Nádrž, blatníky, nosič, pouzdro na nářadí a zadní kolo byly v zeleném provedení. Přední kolo vč. náby bylo červené – používání této barvy na Wandících se nám nepodařilo dohledat. Výrobní čísla motoru i rámu jsou vyšší než jsou v dostupných dokumentacích uváděny jako poslední. Vezmeme li v úvahu rok výroby kterým je 1943, výše uvedenou nesourodost původních barev a použití dílů které se běžně na tento model nedodávali (pouzdro na nářadí a typ nosiče)  dá se vcelku předpokládat že se jedná o jeden z posledních vyrobených kusů, který byl sestaven z „vymetených“ dílů ze skladů a posléze byl upraven na jednotnou barvu. Wandíka jsme kupovali od původního majitele za hlubokého komunismu a nepředpokládáme, že by jej sestavoval z dílů.